Jdi na obsah Jdi na menu

Jazyky

ČeštinaEnglish

KONTROLA UŽITKOVOSTI - KU

Šlechtění ovcí

Šlechtění ovcí je nepřetržitý proces, který je podmíněn dědičností a ovlivňován podmínkami prostředí. Cílem šlechtění je zlepšování genetických vloh pro dosažení žádoucí užitkovosti a vyššího ekonomického efektu z chovu. Úspěšnost šlechtění je vyjádřena genetickým ziskem a genetický pokrok lze dosáhnout jedině s využitím cílené plemenitby a adekvátní selekce. 

Selekce

Pozitivní selekce: na základě odhadů plemenných hodnot (PH) a utváření zevnějšku jsou vybíráni jedinci vhodní pro zplození další generace.

Negativní selekce: jedinci se vyřazují z chovu především na základě jejich problematičnosti z pohledu zdraví, horší kondice či nedostatečné užitkovosti.

Nezbytnými předpoklady pro dosažení genetického pokroku v určité vlastnosti jsou její genetická proměnlivost v populaci (rozdíly mezi zvířaty), její dědivost a dostatečně přísný výběr zvířat podle této vlastnosti (intenzita selekce). U užitkových vlastností nebo znaků s vysokým stupněm dědivosti lze selekcí docílit zlepšení podstatně rychleji, než je tomu v případě užitkových vlastností nebo znaků s nižší dědivostí.

Nízkodědivé vlastnosti u ovcí: reprodukční vlastnosti, jatečná výtěžnost či vlastnosti spojené se zdravotním stavem a dlouhověkostí zvířat.

Střednědědivé vlastnosti u ovcí: růstová schopnost jehňat, produkce vlny, produkce mléka a živá hmotnost v dospělosti.

Vlastnosti s vyšší dědivostí u ovcí: obsahy mléčných složek a sortiment vlny.

Základní organizační jednotkou ve šlechtění ovcí je stádo. Šlechtitelský pokrok ve stádě lze zajistit především zařazováním do plemenitby prověřených plemenných beranů zlepšovatelů nebo beranů, kteří mají lepší PH než bahnice a jehnice doposud chované v daném stádě.

Šlechtitelskou práci v českém chovu ovcí provádějí tzv. oprávněné organizace nebo fyzické osoby, když oprávnění pro provádění, po splnění určitých kritérií, je jim udělováno ministerstvem zemědělství.

 

Kontrola užitkovosti - KU

Chceme-li v rámci populace, plemene či stáda zlepšovat některou/některé vlastnosti, musí být pro tuto vlastnost stanoven ukazatel, který je pak v rámci konkrétního celku pravidelně měřen a matematicko-statisticky hodnocen. Vzhledem k výše uvedenému je KU základním kamenem šlechtění.

KU u ovcí: je objektivní zjišťování jejich užitkovosti, označování a evidence.

KU se provádí: u bahnic, jehnic, beranů a jejich potomstva na základě smluvního vztahu mezi chovatelem a oprávněnou osobou.

V rámci KU se hodnotí: reprodukční ukazatele, růstová schopnost, jatečná hodnota, mléčná užitkovost, produkce a kvalita vlny a exteriér zvířat

Výsledky KU slouží pro: odhad PH, selekci zvířat, hodnocení úrovně chovu a řízení obratu stáda.

KU provádí:  oprávněné osoby (plemenářský zákon § 2., § 3., § 7., odst. 2). Oprávněná osoba shromažďuje veškeré údaje a zajišťuje úkony na stádech ovcí – systém KU AC. Dle tohoto systému jsou chovy dle počtu zvířat rozděleny na AC1 (1-10 ks na stádě), AC2 (11-30 ks na stádě), AC3 (31- 100 ks na stádě), AC4 (101 a více ks na stádě), sledované ukazatele KU jsou u všech typů stejné a jsou uvedeny níže. Oprávněná osoba nemůže tuto činnost vykonávat na vlastním chovu.

Co se sleduje vrámci kontroly užitkovosti

1. Reprodukční vlastnosti

Eviduje se:

a) číslo plemenice a její datum narození;

b) číslo a číslo ústředního registru berana – plemeníka;

c) datum porodu, počet živě a mrtvě narozených jehňat a pohlaví;

d) snadnost porodu bez pomoci (1), nebo jen s minimální pomocí chovatele bez repozice plodu (2), porod s nutnou pomocí chovatele nebo veterinárního lékaře (3) - nepovinný údaj;

e) zmetání;

f) jalovost;

g) identifikační čísla jehňat označených známkami ústřední evidence dle plemenářského zákona;

h) počet odchovaných jehňat na vrh ve 30 dnech;

ch) úhyny jehňat podle pohlaví;

i) datum vyřazení plemenice.

2. Růstová schopnost

Údaje zjišťuje a eviduje oprávněná osoba, která je předá SCHOK po skončení jednotlivých dílčích činností.

a) živá hmotnost jehňat ve 100 + 30 dnech věku a stanoví se průměrný denní přírůstek;

b) živá hmotnost beranů při hodnocení před zařazením do plemenitby;

c) živá hmotnost jehnic při hodnocení před zařazením do plemenitby (nepovinný údaj);

Hmotnost se stanoví s přesností na 0,1 kg a eviduje se včetně informace o termínu vážení.

3. Jatečná hodnota

Údaje zjišťuje a eviduje oprávněná osoba, která je předá SCHOK po skončení jednotlivých dílčích činností.

3.1.  Polní test (nepovinný údaj) – slouží pro porovnání výkrmnosti a jatečné hodnoty skupin jehňat po vybraných otcích (kontrola dědičnosti) či vybraných kombinací křížení (testace hybridů). Provádí se podle metodiky schválené RPK. Skupiny potomstva jsou sestavovány s ohledem na četnost vrhu. Rozsah testace určí SCHOK. Výkrmnost se hodnotí na základě přírůstků skupiny minimálně 10 jehňat obou pohlaví po jednom plemeníkovi či jedné hybridní kombinace. Jatečná hodnota se stanoví na skupině 6 beránků, přičemž jsou sledovány: jatečná výtěžnost v %, subjektivní hodnocení zmasilosti a protučnělosti jatečně upravených těl (JUT) podle systému SEUROP, podíl kýty v JUT v %, podíl masa v kýtě v %, podíl ledvinového loje z hmotnosti JUT v % a plocha nejdelšího hrudního a bederního svalu za posledním žebrem v cm2.

3.2.  Subjektivní hodnocení zmasilosti jehňat – kýty, hřbetu a plece – hodnotí se pomocí 5ti bodové stupnice ve věku 70-130 dní. Při posuzování se přihlíží ke „stupnici kondice“. Hodnocení se provádí tlakem plnou dlaní a přihlíží se ke hmatnosti trnových výběžků. Při hodnocení zmasilosti jehňat se posuzuje i osvalení vnější a vnitřní kýty.

Zjištěné výsledky jsou přepočítány do indexových hodnot.

4. Přidělování bodů za vlastní užitkovost (VT)

Plemeno ouessantské ovce zatím nedosáhlo počtu kontrolovaných bahnic dva po sobě jdoucí roky nad 200 ks (s podílem 75 % krve plemene a vyšším), proto u něj zatím nemůže být zaveden systém odhadu plemenných hodnot a přidělování tříd CPH).

Třídy za vlastní užitkovost jsou přidělovány zatím podle modifikované normy pro plemenné, chovné a užitkové ovce (ČSN 466210)

5. Hodnocení plodnosti se stanoví podle početnosti vrhu, z kterého pocházejí rodiče a hodnocený jedinec takto:

otec - jedináček 1 bodů, z vícečetného vrhu 0 bod

matka - jedináček 1 bodů, z vícečetného vrhu 0 bod

potomek  - jedináček 3 body, z vícečetného vrhu 1 bod

Součtem bodů rodičů a potomka se získá 1 až 5 bodů, celkový počet bodů se určí podle koeficientu v tabulce 2.

K čemu kontrola užitkovosti využijeme

Kontrola užitkovosti (KU) slouží k cílenému šlechtění, dle chovného cíle stanoveného ve šlechtitelském programu plemene. Dále napomáhá ke standardizaci chovu plemene tak, aby bylo možné porovnávat různá zvířata napříč chovy. Pouze chovy zapojené do kontroly užitkovosti mohou produkovat plemenná zvířata. Chovatelé v kontrole užitkovosti mohou produkovat  ovce a berany se zootechnickým osvědčením. A to buď do vlastního chovu nebo je prodávat ostatním chovatelům jako základ jejich plemenných stád, či jako nepříbuzné jedince pro rozšíření již existujících stád.

Kdo se může zapojit do kontroly užitkovosti

Do kontroly užitkovosti se může zapojit každý chovatel, který chce produkovat plemenné ovce. Pokud se chovatel chce do kontroly užitkovosti zapojit vyhledá si na stránkách SCHOK z.s. kontakt na šlechtitele pro příslušný kraj ČR a osloví ho s požadavkem o uzavření smlouvy o provádění plemenářských služeb.

Je kontrola užitkovosti povinná

Povinná je pouze v případě, když chcete produkovat plemenné jedince se zootechnickým osvědčením. Pro nákup plemenných ovcí nemusí být budoucí chovatel v kontrole užitkovosti.

Je tato služba zpoplatněna

Ano, dle ceníku služeb SCHOK z.s. Služby jsou chovateli fakturovány jednou ročně. Výše platby se odvíjí od toho, kolik kusů ovcí má chovatel v kontrole užitkovosti. Zároveň si ale můžete požádat o dotace jak na plemenné ovce, tak na plemenné berany a ty vám z části kompenzují náklady na kontrolu užitkovosti.

Při kontrole užitkovosti pomáhá chovatelům plemenář

Plemenář je poradce chovu ovcí. Pomáhá chovateli v jeho stádech vybírat vhodné chovné jedince, aby se dosáhlo chovného cíle a aby jedinci splňovaly standard plemene. Ne všechni jedinci splňují podmínky pro plemenný chov  a je nutné je vyřadit, obyčejně to znamená porážku.

Plemenář  již při prvním vážení narozených jehňat kontroluje jejich vývin a vzhled a vyřazují se zvířata, která by na první pohled nesplnila standard a neprošla následnou klasifikací. Nutně to neznamená, že takové ovce musí jít na  porážku. Nicméně není vhodné ponechávat v chovu neplemenné jedince. Ani není vhodné takové ovce prodat, pokud mají schopnost se dále množit. Zaplavuje se tak trh nestandardními jedinci.

Jak probíhá kontrola užitkovosti

Nejdříve  chovatel uzavře smlouvou s plemenářem . Další krok začíná po narození jehňat. Plemenář vyzve chovatele k ověření seznamu ovcí (bahnic) a uvedení připouštěného plemeníka nebo plemeníků. To podle toho, zda používá vždy jen jednoho berana pro všechny bahnice nebo zda připouští takzvaně v harémech. Harémy jsou skupinky bahnic a k nim vybraní plemeníci.

Jehnice je ovce do stáří jednoho roku nebo do prvního bahnění. 

Bahnice je ovce starší jednoho roku nebo taková, která se už obahnila – která porodila.

Porodům u ovcí se říká bahnění.

Vážení ve 100 dnech

Do určitého data plemenář vyzve chovatele k zaslání záznamů o narození jehňat včetně porodních váh. Následuje vážení ve 100 dnech života jehňat a kontrola, kterou provede plemenář.  Dále se pak  probíhají návštěvy  plemenáře dle potřeby.

Chovatel je povinen vše evidovat včas do stájového registru a odeslat plemenáři informace. 

Kontrola zdraví

Další součástí  kontroly užitkovosti je každoroční  provádění kontroly zdravíDo padesáti ovcí ve stádě se kontrolují všechny ovce starší jednoho roku. Veterinář odebere vzorek krve, který odešle do státní laboratoře. V laboratoři provedou testy na nemoci, které jsou předepsané v metodice kontroly zdraví pro daný rok. Výsledek vyšetření obdrží chovatel poštou, či e-mailem.

Genotypizace

Genotypizace se provádí u ovcí a beranů uřčených k zařazení do plenitby. A provádí se před klasifikaci ovcí a beranů. Chovatel požádá o provedení genotypizace svého plemenáře. Plemenář vystaví žádanku, kterou chovatel předá svému veterináři a domluvíí se na termínu odběru krve. Toto vyšetření je hrazeno státem a chovatel platí veterináři náklady spojené s odběrem krve. Výsledek vyšetření obdrží chovatel poštou nebo e-mailem.

Parentita

Parentita je vyšetření DNA z krve a provádí se u beranů z důvodu určení příslušných deklarovaných rodičů jedince. Tedy že uvedená matka i otec jsou skuteční rodiče berana. Parentita musí být určena před převedením berana ke klasifikaci. Výsledek vyšetření obdrží chovatel poštou nebo e-mailem.

Klasifikace beranů

Odchované berany určené k plemenitbě následně chovatel předvede ke klasifikaci na nákupním trhu. Nákupní trhy se konají od jara do zimy na různých místech ČR. Berany je možné klasifikovat ve věku 12 – 18 měsíců. Klasifikaci provádí plemenář přítomný na nákupním trhu.

Klasifikace jehnic

Klasifikace jehnic probíhá přímo na hospodářství chovatele. Jehnice je možné klasifikovat ve věku 5 – 12 měsíců. Klasifikaci provádí plemenář, který je přidělený pro váš obvod.

Kontrola užitkovosti vede k pozitivnímu vývoji v chovech ouessantské ovce a produkci zdravých a odolných jedinců.

 

Statistiky

Online: 2
Celkem: 173647
Měsíc: 4065
Den: 102